O rase
Bernský salašnický pes
Originální název plemene : Berner Sennenhund
Země původu : Švýcarsko
Doba vzniku : 20. století
Původní využití : Pastevecký pes, tažný pes
Využití dnes : Společník, pracovní pes
Průměrná délka života : 10 - 12 let
Hmotnost : Pes: cca 55 kg Fena: cca 45 kg
Výška : Psi: 64 – 70 cm, ideální výška je 66 – 68 cm
Feny: 58 – 66 cm, ideální výška je 60 – 63 cm
Historie
Bernský salašnický pes se řadí mezi ostatní švýcarské salašnické psy. Jeho bezprostředním předkem je bernský domácí pes, jehož původ a změny, kterými procházel, nejsou bohužel známy. Na území dnešního Švýcarska žijí psi již asi 4000 let, je tedy pravděpodobné, že toto plemeno vzniklo na tomto území. V předhůří Alp v okolí Bernu pásli svá stáda krav a skotu salašníci, kteří své psy využívali k doprovodu stád a vozíků s proviantem, tito psi udržovali stádo pohromadě, vyhledávali zaběhlé kusy a působili také jako jeho ochránci. Pastevečtí psi salašníků se však po staletí křížili s domácími psy hospodářů z údolí, se kterými salašníci hojně spolupracovali. Tito psi byli pravděpodobně jednoho a téhož typu, proto má dnešní bernský salašnický pes vlastnosti jak domácích, tak pasteveckých psů. Později, když práce salašníků ztratila smysl, dostali nové úkoly také psi. Byli zapřaháni do vozíku a dopravovali mléko do sýrárny. Své původní jméno – dürrbächler – získal tento velký, dlouhosrstý, tříbarevný pes podle názvu osady Dürrbach, kde byl používán k tahu, hlídání stád a také selských statků. Cílevědomý chov začal až na přelomu 20. století. V roce 1902 byl na Švýcarské přehlídce psů v tzv. pokusné třídě představen „Dürrbächler“. Nebyl však zapsán do Švýcarské plemenné knihy psů. O to, aby toto plemeno bylo uznáno, se zasloužil Fritéz Probst, který byl v roce 1904 rozhodčím na Mezinárodní výstavě psů v Bernu a čtyři psy zde vyznamenal cenami, na základě čehož byli zapsáni do Švýcarské plemenné knihy psů. Úspěchem na této výstavě získali dürrbächleři nejen první veřejné uznání kynologického světa, ale také přízeň mnoha chovatelů, kteří chtěli zahájit jeho chov. O formování plemeno se velkou měrou zasadil prof. Albert Heim, který tyto psy sice sám nikdy nechoval, ale od roku 1907 až do dvacátých let je jako rozhodčí posuzoval, v tomto plemeni našel zalíbení a dokázal najít lidi, zapálené pro stejnou věc. Na jeho popud získalo plemeno v roce 1913 své dnešní jméno – bernský salašnický pes. Dnes je tento pes rozšířeným a oblíbeným nejen ve Švýcarsku, ale také po celé Evropě, a i na jiných kontinentech.
Typy
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.
Všeobecný vzhled
Bernský salašnický pes je dlouhosrstý, tříbarevný velký pes, harmonického a vyrovnaného vzhledu a ladných pohybů. Lebka je z profilu i zepředu mírně klenutá, stop je vyznačený, ale nepříliš výrazný, morda je silná, středně dlouhá a rovná. Oči mají mandlový tvar a jsou tmavohnědé, čenich je černý. Vysoko nasazené uši jsou trojúhelníkového tvaru, středně velké, lehce zaoblené a přiléhající. Tělo je silné a kompaktní, hrudník široký, hřbet pevný a rovný, bedra široká a silná, záď mírně zaoblená. Ocas dosahuje alespoň k hlezennímu kloubu, je hustě osrstěný, v klidu svěšený, při pohybu nesený v úrovni hřbetu nebo mírně nad ním.
Srst a barva srsti
Srst je dlouhá, rovně splývavá nebo lehce zvlněná. Základní barva je černá, se sytým hnědočerveným pálením na tvářích, nad očima, na všech nohách a na hrudi, a s bílými znaky na hlavě, na hrdle a na hrudi. Bílá lysina na hlavě se oboustranně rozšiřuje v bílé zbarvení mordy a nesmí zasahovat k hnědočerveným skvrnám nad očima, od těch musí být oddělena proužkem černé srsti. Žádoucí jsou také bílé tlapky a bílá špička ocasu.
Povaha
Bernský salašnický pes je přátelský, sebejistý pes, je dobrosrdečný, mimořádně mazlivý a přítulný, poměrně temperamentní, ale je také velmi ostražitý a nebojácný, jistý a ostražitý. Je stále dobře naladěn.
Společenská charakteristika
Vůči všem důvěrně známým osobám se chová velmi přítulně a mírumilovně a je dobře ovladatelný. K cizím lidem je zpočátku nedůvěřivý a udržuje si od nich odstup, nikdy se však neprojevuje agresivně. Ve společnosti ostatních psů je klidný a přátelský, nevyvolává rvačky. K dalším domácím zvířatům je velmi tolerantní a nemá žádné sklony je lovit.
Vztah k dětem
Toto plemeno je velmi vhodným společníkem dětí. Má je velmi rád a je jim dobrým kamarádem. Pro jeho velikost, sílu a ochranitelské pudy však není vhodné, aby jej malé dítě samo vedlo na vodítku.
Výchova
Ačkoli je berňák mírumilovný, rodinný pes, i tento potřebuje výchovu a výcvik základní poslušnosti. A stejně jako u jiných plemen, je i u tohoto nutná důslednost. Přístup by však měl být přátelský a citlivý, jakýkoliv dril či nevhodné zacházení by tohoto psa mohlo negativně poznamenat. Bernský salašnický pes je dobře ovladatelný a výchova nebývá složitá, protože se velmi rád a dobře učí. Možný je i speciální výcvik, mnoho příslušníků tohoto plemene má složeno různé pracovní zkoušky, ať již jde o klasický kynologický výcvik či například výcvik záchranářský.
Držení
Bernský salašnický pes může být celoročně držen venku s podmínkou, že bude mít k dispozici zateplenou boudu. Pro toto plemeno je také velmi důležitá společnost člověka, potřebuje ke svému zdárnému vývoji vaši blízkost. Bouda pro psa by měla být tak velká, aby se v ní dospělý pes mohl postavit, otočit a pohodlně natáhnout. Podle plemenného standardu dosahuje bernský salašnický pes v dospělosti až 70 cm v kohoutku. Bouda by měla být zateplená, v zimních měsících navíc kryjte vchod např. dekou. Deku nebo matraci umístěte také dovnitř boudy, popřípadě můžete vnitřek vystlat slámou, slámu je vhodné přidat hlavně v zimních měsících. Bouda by měla mít snímatelnou střechu, aby se dala pohodlně vyčistit a měla by být postavena na nožkách, což zabrání styku podlahy se zemí, který může zapříčinit hnití dřeva. Kotec velikostí přizpůsobte velikosti psa. Měl by postaven na stinném místě a být bezpečně oplocen. Většinou je krytý ze tří stran stěnami, přední stranu tvoří oplocení se vchodem. Podlaha bývá dřevěná. Bouda uvnitř kotce odpovídá popisu výše. Pamatujte však na to, že ani sebevětší kotec nenahradí psovi volný pohyb a kontakt s vámi.
Pracovní využití
Bernský salašnický pes je mnohostranný pracovní pes. Pracuje rád, rád plní zadané úkoly a velmi dobře se učí. V dnešních podmínkách se uplatní například jako záchranářský pes či při mnoha psích sportech.
Pohyb
V rámci svého teritoria potřebuje berňák svobodu a volnost, není vhodné, aby byl po celý den uzavřen v kotci. Tento pes pohyb miluje, a i když je chován na zahradě, potřebuje pravidelné vycházky. Většina příslušníků tohoto plemene miluje vodu a ráda plave. Štěňata a mladí psi však nesmí být vystavováni přílišné zátěži.
Péče
Přestože jde o dlouhosrsté plemeno, péče o jeho srst není nikterak náročná. Nezbytné je pročesávání a kartáčování, postačí však jedenkrát do týdne. V období línání by se měl pes pročesávat denně. Koupání postačí 3 – 4 krát do roka, ovšem je nutné použít kvalitní šampon určený speciálně pro psy. V případě zablácení postačí osprchování tlapek a břicha čistou vodou bez použití šamponu. Srst nepotřebuje žádné úpravy stříháním. Občas prohlédněte psovi zuby, jestli se na nich netvoří zubní kámen, který by bylo potřeba odstranit, a zkontrolujte čistotu uší. Okolí očí udržujte také v čistotě. Pokud si pes neobrušuje drápy pohybem venku, například v zimě, je potřeba je zastřihnout.
Využití ke hlídání
Bernský salašnický pes má přes svoji přátelskou a mírumilovnou povahu přirozený hlídací instinkt, a pokud je potřeba, umí i tvrdě zasáhnout. Podmínkou však je, aby měl vytvořenou silnou citovou vazbu na svůj domov a své lidi. Pokud si tohoto psa pořídíte jako hlídače, kterého zavřete na zahradu a nebudete se mu věnovat, pravděpodobně hlídat nebude, má totiž silný sklon chránit majetek jen osobám jemu velmi blízkým.
Vhodné sporty
Agility, sportovní trénink pro tažné psy
Nejčastější onemocnění
Dysplazie kyčelního kloubu
Zvláštnosti plemene
V roce 1914 prohlásil o tomto plemeni profesor Albert Heim toto: „Zdá se mi, že bernský salašnický pes je pro svou souměrnost a své nádherné vybarvení pravděpodobně ten nejkrásnější pes, kterého jsem kdy viděl. Jiná plemena jsou zajímavá svým vlastním charakterem a tím i krásná. Bernský salašnický pes se mi zdál krásným právě proto, že je normální. Od pravěku známému „domácímu psu“ se podle mého názoru nepodobá žádné plemeno více než bernský salašnický pes.“
Příprava na výstavu
Příprava psa na výstavu vyžaduje mnoho času, proto jej na tuto událost musíte připravit již dlouho před plánovanou účastí na výstavě. Posuzování psa probíhá nejprve v klidu, kdy rozhodčí kontroluje psovi úplnost chrupu a skus, na což by měl být pes dobře připraven. U samců probíhá také kontrola varlat. Posuzuje se také kvalita srsti,a důležité je i chování psa při styku s cizím člověkem. Z výstavy jsou vyloučeni psi, kteří projevují agresivitu vůči lidem nebo ostatním psům. Poté je pes předveden ve výstavním postoji, který může vyzdvihnout všechny jeho přednosti, popřípadě skrýt exteriérové nedostatky. Poslední částí je hodnocení psa v pohybu, v klusu a kroku. Pes musí být výborně ovladatelný na vodítku, klidně běžet u levé nohy vystavovatele, nesmí tahat, předbíhat nebo se naopak loudat. Při předvádění by se pes měl chovat přirozeně, klidně a sebevědomě.
Výživa štěněte
Štěňata bernského salašnického psa rostou rychle, proto mají zvláštní nároky na výživu. Strava musí mít správné složení, obsahovat veškeré potřebné živiny, včetně minerálních látek a vitamínů, a musí být podávána také ve správném množství. Suché kompletní krmivo pro štěňata velkých plemen zaručí, aby štěně dostalo všechno to, co potřebuje a ve správném poměru.
Výživa dospělého psa
Strava v dospělosti má velký vliv na tělesnou kondici, zdraví a také na kvalitu srsti. Výhodou jak pro psa, tak pro majitele je podávání suché kompletní stravy od renomovaných výrobců. Vyberte krmivo, které odpovídá věku psa a jeho vytíženosti. Pokud je pes celoročně ubytován venku, berte ohled také na roční období, v zimě je dobré zvýšit v krmné dávce psa podíl tuku.
Výživa starého psa
Staršímu psu, který již nebývá příliš aktivní je potřeba dodávat krmivo chudší na množství živin, ale obohacené o vitamíny. Ve stravě je nutné snížit podíl bílkovin, aby nebyly zatěžovány ledviny a předešlo se nemocem vylučovacího ústrojí. Starý pes by také neměl dostávat kosti. Pokud je pes obézní, je nutné i ze zdravotních důvodů omezováním krmné dávky snížit jeho váhu na optimum.
Dovětek pro budoucí majitele
Oddaného, přítulného a nebojácného přítele v tomto psu získáte, pokud jste ochotni věnovat mu lásku a čas ve vaší společnosti a nalézt mu náhradní činnost za jeho původní zaměstnání.
Publikováno: "eFauna"
